Roštejnská obora

UNIKÁTNÍ MÍSTO PRO VÁŠ LOV I ODPOČINEK

Roštejnská obora;

 

 

 

Čistá a nedotčená příroda

DOKONALÉ MÍSTO PRO RELAXACI

Roštejnská obora - rybník;

Vítejte na prezentaci naší obory

ROŠTEJNSKÁ OBORA  je lokalitou historickou,  byla založena koncem 16. století, díky čemuž patří mezi nejstarší obory v ČR. Po r. 1945 však zanikla a obnovení se dočkala až začátkem nového tisíciletí. Řeč je o Roštejnské oboře, ležící nedaleko Telče v kraji Vysočina.   

 

 

Přírodní podmínky

Roštejnská obora se rozkládá v přírodní lesní oblasti Českomoravská vrchovina, části Javořická vrchovina, jejíž dominantou je vrchol Javořice (837 m) s televizním vysílačem vysokým 196 m. Nejvyšší bod obory – Farský kopec (669 m) – najdeme v její severozápadní části.

Většinu celkově výměry obory (126,90 ha) pokrývají lesní porosty (116,06 ha), zbytek připadá na trvalé travní porosty a políčka pro zvěř (6,05 ha) a vodní plochu (4,79 ha). V lesních porostech výrazně převažují smrkové monokultury (87 %), oblast je známá jako jedno z nejlepších stanovišť pro rezonanční smrk. Listnáče zastupuje buk, dub a javor, cesty a aleje lemují stromořadí tvořená jírovcem. Na okraji jedné z pastvin nelze přehlédnout mohutný, památkově chráněný dub, který pravděpodobně pamatuje období založení původní obory.

Prameniště v centrální části obory napájí tři rybníky: Pařezitý, Šilhan a Kokšovský.

Vybavení obory

Z historického pohledu je na oboře nejzajímavější její současné oplocení. K jeho stavbě bylo při rekonstrukci obory v loňském roce použito více než 800 původních, žulových, ručně tesaných sloupů. Do drážek ve sloupech jsou vsazena smrková ráhna. Pouze v úseku plotu dlouhém dva kilometry byly žulové sloupy nahrazeny dubovými. Také hlavní vstupní brána je replikou původní, tzv. „Žluté brány“, jejíž pozůstatky najdeme v západní části obory.

K vybavení obory patří dvě centrální krmeliště, seníky, sklady krmiva a přístřešky na senáž. Nechybí kryté pozorovatelny.

Zvěř v oboře

Muflon se objevil v původní oboře kolem r. 1930. Do volnosti se v oblasti Jihlavských vrchů dostal po rozpadu oborního plotu a následném zrušení obory po r. 1945. Zejména v období úbytku drobné zvěře byl vítaným zpestřením lovu nejen v okolních honitbách. V 80. letech minulého století byli mufloni místní populace využíváni k zazvěřování honiteb v celé republice. Toulce zdejších muflonů jsou charakteristické velmi tmavým, až černým zbarvením, výrazným vrubováním a silnými prvními obvody. Trofeje nepostihuje odlupčivost, k zarůstání dochází jen občas, většinou jednostranně. Berani jsou převážně sedloví, muflonky nemají rohy. Podle slov oborníka má nejsilnější trofej muflona, uloveného v r. 1987 ve volné honitbě zmiňované oblasti, hodnotu 236 b. CIC. V současné době je muflon coby nepůvodní zvěř v oblasti nežádoucí, úřady státní správy myslivosti povolují všem volným honitbám tzv. likvidační odstřel bez omezení věku a pohlaví zvěře.

Podobně jako muflon se do volných honiteb rozšířil z původní obory i daněk. Daňčí trofeje jsou standartní kvality.

S druhem, s nímž se naopak v oborním chovu počítá, je prase divoké. Základ chovu tvoří zvěř uzavřená v oboře po dokončení stavby oplocení.  Zdejší divočáci nijak nevybočují z běžného republikového průměru.

Kontaktní formulář





Kde se nacházíme